Logo plachtění

Větroně v českých zemích

Úvodní strana

Výroba větroňů v Československu stačila dlouho pokrývat potřeby aeroklubů a tak první zahraniční konstrukce létající u nás byly spíše kuriozitami. Se zaostáváním našeho leteckého průmyslu se situace začala měnit a konkurenceschopné větroně pro reprezentační tým bylo nutno dovážet ze zahraničí. Po roce 1989 se potom značně rozšířil dovoz celokompozitových větroňů ze západní Evropy. Počet typů větroňů provozovaných v ČR se postupně výrazně zvýšil. Zde je - až na některé unikáty - přehled větroňů, které v ČR létají nebo létaly.


KAI-12 Primorec

Rozpětí 13.42 m

Primorec

Nosná plocha 20,2m2

Štíhlost křídla 9

Prázdná hmotnost 253 kg.

Klouzavost 17,5


V polovině 50. let zakoupil tehdejší Sovětský svaz licenci pro výrobu cvičných větroňů Pionýr. V Kazaňském leteckém institutu byla konstrukce přepracována na celokovovou a větroň se vyráběl jako KAI-12 Primorec. U nás létaly dva Primorce, jeden na Slovensku, druhý až do r.1971 v Praze-Letňanech.


IS-3

Rozpětí 15,3m

Nosná plocha 15,3 m2

Štíhlost křídel 15


Prázdná hmotnost 230kg

Vzletová hmotnost 320kg

Plošné zatížení 20,9kg/ m2

Klouzavost 27/75km/h

Nejmenší klesavost 0,68m/s / 62km/h

Rumunský větroň IS-3 byl na naší obloze skutečnou kuriozitou. Byl zkonstruován v roce 1959 známým konstruktérem Iosifem Silimonem. Jediný IS-3 se k nám dostal v roce 1967. Tehdy byl na brněnském veletrhu součástí rumunské expozice, při neodborně prováděné demontáži byl poškozen a za symbolickou 1Kčs prodán aeroklubu v Brně Medlánkách. Létal tam do roku 1973, kdy stav lepených spojů v celodřevěné konstrukci již nebudil důvěru. Svými výkony a letovými vlastnostmi byl srovnatelný se Šohaji.


Antonov A-15

Rozpětí 17m

Nosná plocha 12 m2

Štíhlost křídel 24

Profil NACA

Prázdná hmotnost 290kg

Vzletová hmotnost 425kg

Plošné zatížení 35kg/ m2

Klouzavost 41

Nejmenší klesavost 0,6m/s/ 80km/h

Vysokovýkonný větroň A-15 byl vyvinut v roce 1960 v konstrukční kanceláří Olega Antonova, známé spíše vojenskými transportními letadly. Byl celokovové konstrukce a svými výkony patřil ke světové špičce. Krátce po zalétání s Věrtenikov překonal několik světových rekordů. V druhé polovině 60. let se uvažovalo o licenční stavbě A-15 v Aeru Vodochody, pro tento účel byl zakoupen jeden kus jako vzorový. Výroba se neuskutečnila pro technologickou náročnost (bodové svařování, lepení kovu na kov a pod.); jediný A-15 byl nějakou dobu využíván reprezentačním týmem, než skončil v aeroklubu v Kralupech, kde létal do 90. let, než byl prodán do zahraničí.


Schempp-Hirth Cirrus

Rozpětí 17,8m

Nosná plocha 12,6 m2

Štíhlost křídel 25

Profil Wortmann FX-66-196/FX-66-161

Prázdná hmotnost 260kg

Vzletová hmotnost 460kg

Plošné zatížení 36,5kg/ m2

Klouzavost 44/ 85km/h

Nejmenší klesavost 0,50m/s /74km/h

Schempp-Hirth Cirrus byl první celokompozitový větroň, který byl k nám dovezen. Cirrus poprvé vzlétl v roce 1967, v roce 1968 byl vítězným strojem na MS v Lešně. K nám byly dva Cirrusy dovezeny v roce 1972. Byla s nimi překonána řada národních rekordů, ale v té době již rychle zastarávaly. Největším handicapem byla absence vztlakových klapek, později se při vysokých rychlostech začaly projevovat značné vibrace ocasních ploch a zadní části trupu způsobené vůlemi v uložení výškovky. Minimálně jeden z původních reprezentačních Cirrusů stále létá, další k nám byl dovezen z Německa.


Schleicher ASW-15

Rozpětí 15m

Nosná plocha 10,68 m2

Štíhlost křídel 20.45

Profil Wortmann FX-61-163/FX-60-126

Prázdná hmotnost 230kg

Vzletová hmotnost 408kg

Plošné zatížení 38.2kg/ m2

Klouzavost 38/ 89km/h

Nejmenší klesavost 0,55m/s /68km/h

První ASW-15 vzlétl v roce 1968, byl to první kompozitový větroň standardní třídy u firmy Schleicher. Byl úspěšný v řadě soutěží, po změně pravidel pro standardní třídu se vyráběla verze se zatahovacím podvozkem a nádržemi na 76kg vody. První ASW-15 se u nás objevily v roce 1973, létalo s nimi reprezentační družstvo nejdříve ve standardní, později klubové třídě. Po roce 1989 bylo dovezeno větší množství ASW-15 jak soukromníky, tak i aerokluby. Proti VSO-10 se jeví poněkud lepší, zejména při rychlostech nad 120km/h.


Schempp-Hirth Standard Cirrus

Rozpětí 15m

Nosná plocha 10,0 m2

Štíhlost křídel 22,5

Profil Wortmann FX-S-02-196

Prázdná hmotnost 220kg

Vzletová hmotnost 390kg

Plošné zatížení 39 kg/m2

Klouzavost 36/ 90km/h

Nejmenší klesavost 0,57m/s/ 70km/h

Přes svůj název nemá Standard Cirrus prakticky nic společného s "velkým" Cirrusem volné třídy. Poprvé vzlétnul v roce 1968. Pro křídlo použil Klaus Holighaus neobvyklý profil určený původně pro rotorové listy vrtulníků, osvědčil se ale i u větroně (i když nedosáhl deklarované klouzavosti 38,5 - hodnota 36 pochází z nezávislého letového měření provedeného Johnsonem v USA). Std. Cirrus se licenčně vyráběl i u firmy Grob v Německu, ve Francii i v Jugoslávii. K nám se první Std. Cirrus dostal až po roce 1989 a získal si u nás značnou oblibu, v současnosti je to nejrozšířenější typ větroně z dovozu u nás. Podle koeficientů používaných na soutěžích je rovnocený ASW-15 a lepší než VSO-10, jeho přednosti vyniknou především v lepších podmínkách.


Rolladen Schneider LS-1

Rozpětí 15m

LS-1

Nosná plocha 9,74 m2

Štíhlost křídel 23.1

Profil Wortmann FX-66-S-196

Prázdná hmotnost 230kg

Vzletová hmotnost 390kg

Plošné zatížení 40.0kg/ m2

Klouzavost 38

Nejmenší klesavost 0,64m/s

Rolladen Schneider LS-1 vznikl v roce 1968, v roce 1970 se s ním Helmut Reichmann stal mistrem světa ve standardní třídě. V roce 1972 dosáhl na LS-1 Klaus Tesch světového rekordu v délce letu na předem stanovený cíl - bylo to tehdy 1053km z Hamburku do Ancenis nedaleko Nantes. LS-1 byl vyráběn v celé řadě postupně zdokonalovaných variant. LS-1d je výkonností srovnatelný s ASW-15 nebo Std.Cirrusem, modernější LS-1f je výkonnější, srovnatelný s ASW-19. U nás se nejedná o příliš rozšířený typ.


SZD-36 Cobra 15

Rozpětí 15m

Nosná plocha 10,6 m2

Štíhlost křídel 19,4

Profil Wortmann FX-61-168

Prázdná hmotnost 257kg

Vzletová hmotnost 385kg

Plošné zatížení 33,2kg/ m2

Klouzavost 38/ 104km/h

Nejmenší klesavost 0,60m/s /72 km/h

Polské větroně standardní třídy SZD-36 Cobra k nám byly dovezeny v roce 1972 pro mistrovství světa ve Vršacu. Cobra však již v té době nebyla plně konkurenceschopná a tomu odpovídalo i umístění našich závodníků. První prototyp vzlétl v roce 1969, v roce 1970 byl s Cobrou Franciszek Kepka druhý na MS. Jako celodřevěný větroň však byla Cobra v roce 1972 už zastaralá. Celkovou koncepcí to je typický polský větroň té doby - rychlé těžké torpédo stavěné na silnější podmínky, než jsou u nás běžné. Obě dovezené Cobry u nás dosud létají, jedna v Brně, druhá v Zábřehu u Ostravy.


Slingsby Kestrel 19

Rozpětí 19m

Nosná plocha 12,87m2

Štíhlost křídel 28


Prázdná hmotnost 330kg

Vzletová hmotnost 472kg

Plošné zatížení 36,6kg/m2

Klouzavost 44

Nejmenší klesavost

Kestrel 19 byl vyvinut v roce 1971 anglickou firmou Slingsby z licenčně vyráběného Glasflügelu Kestrel. Rozpětí křídel bylo zvětšeno na 19m a poněkud byl prodloužen i trup. Dva tyto větroně byly v dovezeny v roce 1972 k nám, naši piloti se s nimi zúčastnili MS 1972 ve Vršacu. S Kestrely byla překonána řada národních rekordů. Jeden z Kestrelů létá v soukromém vlastnictví v Křižanově, druhý létá v Hořicích.


Schempp-Hirth Nimbus 2

Rozpětí 20,3m

Nosná plocha 14,4 m2

Štíhlost křídel 28.6

Profil Wortmann FX-67-K170

Prázdná hmotnost 355kg

Vzletová hmotnost 650kg

Plošné zatížení 45.2kg/ m2

Klouzavost 49/ 90km/h

Nejmenší klesavost 0.49m/s / 76km/h

Nimbus 2 vzlétl poprvé v roce 1971 a brzy prakticky ovládnul závody volné třídy. Tři Nimbusy byly v roce 1976 dovezeny i k nám, léta potom sloužily reprezentačnímu družstvu. V roce 1982 s jedním z nich uletěl Jiří Štěpánek jako první na našem území 750km na uzavřené trati. V letech 1982 a 1985 byly dva z nich značně poškozeny při haváriích ale koncem 80.let byly skupinou nadšenců v Moravské Třebové oba opraveny. Po roce 1989 byly do ČR dovezeny minimálně dva další kusy.


Schleicher ASW-19

Rozpětí 15m

Nosná plocha 10,86 m2

Štíhlost křídel 20

Profil Wortmann FX-61-163/ FX-60-126

Prázdná hmotnost 250kg

Vzletová hmotnost 450kg

Plošné zatížení 41,1kg/ m2

Klouzavost 38

Nejmenší klesavost 0,62m/s / 75km/h

ASW-19 vznikl v jako následovník typu ASW-15, celkově byl optimalizován pro vyšší rychlosti, měl poněkud tenčí profil křídla. V roce 1978 se Baer Selen stal mistrem světa ve standardní třídě právě na ASW-19. Přibližně v té době byly ASW-19 dovezeny i k nám pro potřeby reprezentačního družstva. Další k nám byly dovezeny po roce 1989. Dne 31.7.1999 uskutečnil na ASW-19 Marek Pechanec jako první český plachtař na našem území let o délce přes 1000km, vzhledem k výkonnosti ASW-19 skutečně nevšední výkon.
Jak se s ASW-19 létá?


Eiri Avion PIK-20

Rozpětí 15m

PIK-20

Nosná plocha 10,0 m2

Štíhlost křídel 22,5

Profil Wortmann FX-67K-170/150

Prázdná hmotnost 220kg

Vzletová hmotnost 450kg

Plošné zatížení 45,0kg/m2

Klouzavost 42/ 110km/h

Nejmenší klesavost 0,66m/s / 85km/h

PIK-20 je svým původem poměrně exotický stroj - byl vyvinut a vyráběn ve Finsku. PIK-20B byl větroň 15m třídy, zaznamenal úspěch na MS v Rayskala ve Finsku v roce 1976, kde se Ingo Renner stal s PIK-20 mistrem světa. Potom ale začala hvězda PIKu blednout. Nezávislá měření provedená Richardem Johnsonem prokázala klouzavost jenom 36 a zejména enormní citlovist na znečištění povrchu křídel; s křídly znečištěnými nachytaným hmyzem klesala klouzavost jenom na 29 (!). U nás létal jeden PIK-20B, jeho zvláštností byly vztlakové klapky, které po vychýlení skoro na 90° plnily i funkci brzdících klapek. Jejich nevelká účinnost ve funkci vztlakových klapek a velké plošné zatížení vedly k tomu, že PIK-20 v kroužení zaostával a hodil se tak spíše do dobrých podmínek. Po rozdělení federace skončil na Slovensku. V roce 1976 přišla verze D s klasicky řešenými klapkami, vyráběla se i verze C jako větroň standardní třídy a motorizovaná verze E.


Schleicher ASW-20

Rozpětí 15m

ASW-20

Nosná plocha 10,5 m2

Štíhlost křídel 21.4

Profil Wortmann FX-62K-131

Prázdná hmotnost 260kg

Vzletová hmotnost 525kg

Plošné zatížení 50kg/m2

Klouzavost 43/ 120km/h

Nejmenší klesavost 0,59 m/s/ 84km/h

Schleicher ASW-20 vznikl v roce 1977 a zaznamenal okamžitě úspěch Před nástupem Ventusu od Schempp-Hirth prakticky opanoval 15m třídu, s ASW-20 bylo dosaženo řady světových rekordů (vzdálenost na trojúhelníkové trati 1435km). Ještě v roce 2000 se objevil jeden ASW-20 na světovém šampionátu. Několik se jich vyskytlo a snad stále vyskytuje i u nás.


LAK-12 Lietuva

Rozpětí 20,4m

Nosná plocha 14,63 m2

Štíhlost křídel 28,5

Profil Wortmann FX 67-170(kořen), FX 67-150 (konec)

Prázdná hmotnost 340 kg

Vzletová hmotnost 650 kg

Plošné zatížení 44,4 kg/ m2

Klouzavost 48 / 113km/h

Nejmenší klesavost 0,48 m/s/75km/h

LAK-12 Lietuva je poněkud exotický stroj, postavený v tehdejším SSSR, na území dnešní Litvy. Vznikl v roce 1979. Na jeho tvarech je patrná inspirace Schleicherem ASW-17. Na LAK-12 dosáhla začátkem 90. let v Austrálii Hana Zejdová řady světových ženských rekordů, první LAK-12 se na našem území objevil až v roce 2001, je možné se s ním setkat v Českých Budějovicích.


SZD-48 Jantar Standard

Rozpětí 15m

Nosná plocha 10,66 m2

Štíhlost křídel 21,1

Profil PZL NN-8

Prázdná hmotnost 265kg

Vzletová hmotnost 540kg

Plošné zatížení 50,7kg/m2

Klouzavost 40/ 111km/h

Nejmenší klesavost 0,77m/s / 97km/h

První Jantar Standard byl odvozen od typu SZD-42 Jantar ,což byl větroň volné třídy. V roce 1978 potom přišel podstatně přepracovaný SZD-48 Jantar Standard 2, v roce 1983 dále zdokonalený Jantar Std.3. První Jantar k nám byl dovezen za poněkud nejasných okolností již někdy v roce 1982, po roce 1989 sem byly dovezeny minimálně dva další kusy. Podobně jako u Cobry se jedná o větroň s velkým plošným zatížením křídel stavěný do dobrých podmínek (v Šumperku kde jedem mají mu neřeknou jinak než "oštěp"). Nezávislá měření výkonů prokázala klouzavost jenom mírně přes 36, v rozsahu rychlostí 110-180km/h se ukázal jako rovnocenný ASW-19.


Schempp-Hirth Ventus

Rozpětí 15m

Nosná plocha 9,51 m2

Štíhlost křídel 23,7

Profil Wortmann/Holighaus/Althaus

Prázdná hmotnost 235kg

Vzletová hmotnost 525kg

Plošné zatížení max. 55,2kg/ m2

Klouzavost 44/ 100km/h

Nejmenší klesavost 0,58m/s / 75km/h

Ventus poprvé vzlétl v roce 1980 a v mezinárodních soutěžích začal vytlačovat dosud kralující ASW-20. Křídlo je vyrobeno celé z uhlíkatého kompozitu, což umožnilo volbu tenkého profilu. Ventus zvítězil v roce 1983 na MS v Hobbsu, s Ventusem bylo dosaženo i řady světových rekordů. Nabízeny jsou i nástavce na křídla zvětšující rozpětí na 16,6m. Později přišla verze Ventus C s přepracovanými brzdicími klapkami (u staršího provedení se s otevíráním brzdících klapek zvětštovala výchylka vztlakových klapek na cca 45°) a možností zvětšení rozpětí až na 17.6m s klouzavostí 50.
První Ventusy se u nás objevily už v 80. letech jako stroje reprezentačního družstva, další byly do ČR dovezeny individuálně.


Schempp-Hirth Ventus 2

Rozpětí 15m

Nosná plocha 9,67m2

Štíhlost křídel 23,3

Profil Boermans DU93-132/15

Prázdná hmotnost 225kg

Vzletová hmotnost 525kg

Plošné zatížení 54,0kg/m2

Klouzavost 46 /93km/h

Nejmenší opadání 0,60 m/s

Ventus 2 je nástupcem úspěšného typu Ventus. Křídlo je zcela nové připomínající půdorysem Discuse. U varianty 2c existuje možnost výměnnými konci křídel měnit rozpětí mezi 15 a 18m, existuje ale i varianta s neděleným křídlem. U nás létá několik kusů, většinou ve variantě 2cx, reprezentační družstvo využívá Ventus 2 s 15m křídlem.


Schleicher ASH-26

Rozpětí 18m

ASH-26

Nosná plocha 11.7m2

Štíhlost křídel 27.7

Profil Boermans DU89-134/14

Prázdná hmotnost 424kg

Vzletová hmotnost 585kg

Plošné zatížení 50,0kg/m2

Klouzavost 50 /96km/h

Nejmenší opadání 0,52 m/s /89km/h

Schleicher ASH-26 je představitelem nové 18m třídy. Jak je to dnes stále častější, je vybaven pomocným motorem. Motor Mid West systému Wankel má výkon 50k, je uložen v trupu a ven se vysouvá pouze rameno s vrtulí a chladič. Nevýhodou motorizované verze je poměrně značné plošné zatížení. Jeden tento větroň údajně létá v Zábřehu u Ostravy.


Schleicher ASW-27

Rozpětí 15m

ASW-27

Nosná plocha 9m2

Štíhlost křídel 25

Profil Boermans DU89-134/14

Prázdná hmotnost 225kg

Vzletová hmotnost 500kg

Plošné zatížení 55,5kg/m2

Klouzavost 48 /100km/h

Nejmenší opadání 0,52 m/s

ASW-27 je nástupcem ASW-20, patří k nejlepším konstrukcím 15m třídy, jeho výkony vypadají poněkud nadsazeně. U ASH-26 se stejným profilem křídla a rozpětím 18m naměřil Richard Johnson klouzavost mírně pod 50, takže skutečná klouzavost ASW-27 bude nejspíš kolem 45. Výroba byla zahájena v polovině 90. let po poměrně dlouhém a obtížném vývoji. Postupně se u nás objevilo několik kusů tohoto větroně.


Rolladen-Schneider LS-3

Rozpětí 15m

Nosná plocha 10,5 m2

Štíhlost křídel 21,4

Profil Wortmann FX-67-170

Prázdná hmotnost 263 kg

Vzletová hmotnost 471 kg

Plošné zatížení 45 kg/m2

Klouzavost 41

Nejmenší opadání 0,61 m/s

LS-3 je větroň 15m třídy, první prototyp vzlétl v roce 1976. Celou odtokovou hranu zabírají tzv. flaperony fungující současně jako vztlakové klapky i jako  křidélka. Nabízeny byly i nástavce zvětšující rozpětí na 17m. LS-3 byla poměrně oblíbená ale na soutěžích se výrazněji neprosadila.  Do ČR bylo dovezeno několik kusů po roce 2000.


Rolladen-Schneider LS-6

Rozpětí 15m

LS-6

Nosná plocha 10,53 m2

Štíhlost křídel 21,4

Profil Wortmann FX-81-K-130

Prázdná hmotnost 252 kg

Vzletová hmotnost 525 kg

Plošné zatížení 50 kg/m2

Klouzavost 42

Nejmenší opadání 0,59 m/s

LS-6 je větroň 15m třídy který vznikl jako přímý konkurent Ventusu firmy Schempp-Hirth. První prototyp vzlétl v roce 1983 a po počátečních potížích se LS-6 stal úspěšným typem, v letech 1985-1993 se závodníci s tímto typem větroně umisťovali na předních místech na MS. U verze LS-6c bylo možno používat nástavce křídel zvětšující rozpětí na 17,5m, později bylo možno zvětšit rozpětí až na 18m. V současné době je možno jednu LS-6 vidět i v ČR.


Rolladen Schneider LS-8

Rozpětí 15m

Nosná plocha 10,5m2

Štíhlost křídel 21,29


Prázdná hmotnost 240kg

Vzletová hmotnost 525kg

Plošné zatížení 50,0kg/m2

Klouzavost 42 /90km/h

Nejmenší opadání 0,62 m/s při 75km/h

Rolladen Schneider LS-8 vznikl začátkem 90. let jako konkurence dosud kralujícímu Discusu a skutečně jej začal postupně zatlačovat do pozadí. Na MS v roce 1995 se piloti na LS-8 umístili na 2., 4. a 5. místě, v roce 1997 se J.M.Caillard stal na LS-8 mistrem světa. Na ME 2002 létalo prvních 9 závodníků na LS-8 včetně vítěze Tomáše Suchánka. LS-8 je standardně dodáván s winglety, neobvyklou možností mezi větroni standardní třídy jsou nástavce zvětšující rozpětí na 18m. LS-8 využívá reprezentační družstvo, minimálně jeden LS-8 je v soukromém majetku.


LAK-17

Rozpětí 15m

Nosná plocha 9,06m2

Štíhlost křídel 24,83

Profil LAP 92-130/15

Prázdná hmotnost 220kg

Vzletová hmotnost 453kg

Plošné zatížení 50,0kg/m2

Klouzavost 44 /95km/h

Nejmenší opadání 0,53 m/s

LAK-17 je stroj 15m třídy vyvinutý a postavený v Litvě. Je postaven převážně z uhlíkatého kompozitu a svými výkony se zcela vyrovná takovým strojům jako Ventus 2 nebo ASW-27. Nabízeny jsou i nástavce křídel na rozpětí 18m, se kterými klouzavost vzroste na 49.  Celkově je stejně jako u LAK-12 vidět vliv větroňů firmy Schleicher. LAK-17 se prodává za velmi atraktivní cenu a několik kusů již létá i u nás. U nás létá i LAK-19, větroň standardní třídy, v podstatě LAK-17 bez vztlakových klapek.


Schempp-Hirth Discus 2

Rozpětí 15m

Nosná plocha 2

Štíhlost křídel

Profil DU?

Prázdná hmotnost 240kg

Vzletová hmotnost 525g

Plošné zatížení

Klouzavost

Nejmenší opadání

Discus 2 nahradil v produkci firmy Shempp-Hirth první generaci Discuse vyráběnou již od roku 1984. Discus 2 je víceméně "dvojčetem" Ventuse 2 se shodným trupem ale jiným křídlem s konci zvednutými do typických "uší" nahrazujících winglety.  Výkonností je lepší než starší Discus a zhruba odpovídá konkurenční LS-8. U nás není příliš rozšířen, jeden využívá reprezentační družstvo, druhý s pomocným motorem létá v Benešově.


Shempp-Hirth Nimbus 4

Rozpětí 26,4m

Nosná plocha 17,86m2

Štíhlost křídel 38,8


Prázdná hmotnost 470kg

Vzletová hmotnost 750kg

Plošné zatížení 41,99kg/m2

Klouzavost 60 /110km/h

Nejmenší opadání 0,38 m/s

Nimbus 4, špičkový stroj volné třídy, vzlétl poprvé v roce 1990 a hned začal vážně ohrožovat konkurenční Schleicher ASW-22 (s Nimbusem 4 se stali mistry světa v r. 1995 Raymond Lynskey, v letech 1999 a 2003 Holger Karow). Jeden Nimbus 4 v motorizované verzi nějakou dobu létal i v ČR.


DG 200/DG 202

Rozpětí 15m

DG 200

Nosná plocha 10,0 m2

Štíhlost křídel 22,5

Profil Wortmann FX-67-170

Prázdná hmotnost 248 kg

Vzletová hmotnost 480 kg

Plošné zatížení 48 kg/m2

Klouzavost 42/106 km/h

Nejmenší opadání 0,59m/s

Prvním větroněm firmy Glaser-Dirks (dnes DG Flugzeugbau) v ČR je postarší DG-202. První prototyp DG 200 letěl už v roce 1977, po cca 100 kusech přišla poněkud modifikovaná varianta DG-202 s jednodílným překrytem kabiny a dalšími drobnými změnami. Na mezinárodních soutěžích se sice příliš neprosadil (skutečně změřená klouzavost 40,5) ale mezi piloty se stal značně oblíbený. 


Shempp-Hirth Mini Nimbus

Rozpětí 15m

Mini Nimbus

Nosná plocha 9,86 m2

Štíhlost křídel 23

Profil Wortmann FX-67-150

Prázdná hmotnost 235 kg

Vzletová hmotnost 450 kg

Plošné zatížení 45,6 kg/m2

Klouzavost 42/106 km/h

Nejmenší opadání 0,58m/s

Mini Nimbus je prvním větroněm 15m třídy postaveným firmou Schempp-Hirth. Prototyp letěl v roce 1976. Mini Nimbus (který má přes svůj název blíže k Standard Cirrusu než k Nimbusu) se příliš neprosadil, jeho výkony pokulhávaly za tím co sliboval výrobce (skutečně změřená klouzavost 39) a ani letové vlastnosti nebyly nijak dobré. Poslední série byly značně modifikovány a vyrovnaly se tak konkurenčnímu ASW-20 ale to Mini Nimbus nezachránilo. Začátkem 80. let se uvažovalo o licenční výrobě na Slovensku ale k tomu nedošlo a tak se první Mini Nimbus v našich zemích objevil až v roce 2004.


Schempp-Hirth Janus

Rozpětí 18,2m

Janus

Nosná plocha 16,5 m2

Štíhlost křídel 20

Profil Wortmann FX-67K-170

Prázdná hmotnost 380kg

Vzletová hmotnost 620kg

Plošné zatížení 37,6kg/m2

Klouzavost 39.5/ 110km/h

Nejmenší klesavost 0,73m/s / 93km/h

Výkonná dvojsedadlovka Janus poprvé vzlétla v roce 1974, dva Janusy k nám byly dovezeny v roce 1977. Bylo s nimi dosaženo několika národních rekordů dvojsedadlovek. Jeden z nich skončil na Slovensku, později k nám byly dovezeny další dva kusy. Později vznikla i varianta Janus C se zatahovacím podvozkem, křídlem o rozpětí 20m a klouzavostí 43.


Grob Twin Astir

Rozpětí 17,5m

Nosná plocha 17,9 m2

Štíhlost křídel 17,1

Profil Eppler E603

Prázdná hmotnost 309kg

Vzletová hmotnost 676kg

Plošné zatížení 37,79kg/m2

Klouzavost 38/ 109km/h

Nejmenší klesavost 0,68m/s / 79km/h

Twin Astir je výrobek německé firmy Grob, která jako se jako jediná drží Epplerových konstrukčních principů, t.j. křídla s větší plochou a tenkým profilem. Twin Astir je určen zejména k základnímu a zdokonalovacímu výcviku. U nás létají dva Twin Astiry, v Jičíně a Kunovicích. Dalším vývojem vznikly varianty Twin II a Twin III včetně akrobatických verzí.


Schleicher ASK-21

Rozpětí 17,0m

Nosná plocha 18,0 m2

Štíhlost křídel 16

Profil Wortmann FX S02-196 / FX 60-126

Prázdná hmotnost 360kg

Vzletová hmotnost 600kg


Klouzavost 33,5

Nejmenší klesavost 0,65m/s 

ASK-21 je první kompozitovou dvojsedadlovkou vyráběnou firmou Schleicher. Prototyp poprvé vzlétl v roce 1978 a od roku 1979 běží sériová výroba. ASK-21 je v Německu využíván především k výcviku i když jeho výkony umožňují i výkonné létání. Jeden z těchto větroňů létá i v ČR, využíván je především k nácviku akrobacie. Všeobecně se jedná o velmi stabilní (až přestabilizovaný) větroň u kterého je například pro nácvik vývrtek montáží kusu zátěže do zadní části trupu posunout těžiště dozadu.


Schempp-Hirth Duo Discus

Rozpětí 20,0m

Nosná plocha 16,4 m2

Štíhlost křídel 24,4

Profil HQ-31-A/XX

Prázdná hmotnost 410kg

Vzletová hmotnost 700kg

Plošné zatížení 42,7kg/m2

Klouzavost 45

Nejmenší klesavost 0,58m/s

Dvojsedadlový Duo Discus vznikl jako náhrada za zastarávající Janus. Jak název naznačuje, snahou konstruktérů bylo postavit dvojsedadlovku, která by se výkony a vlastnostmi co nejvíce blížila jednosedadlovému Discusu. Několik kusů létá i u nás. Duo Discusy se vyrábí ve filiálce firmy Schempp-Hirth v Chocni.


Schleicher ASH-25

Rozpětí 25,0m

ASH-25

Nosná plocha 16,31 m2

Štíhlost křídel 38,3

Profil HQ-17/DU84-132 na konci

Prázdná hmotnost 470kg

Vzletová hmotnost 750kg

Plošné zatížení 34-46kg/m2

Klouzavost >57

Nejmenší klesavost 0,42m/s

Schleicher ASH-25 patří k nejvýkonnějším dvojsedadlovým větroňům které byly kdy vyrobeny, bylo na něm překonáno několik světových rekordů. První prototyp označený ASW-22-2 vzlétl v roce 1986. Nabízen je i v motorizované verzi s motorem Wankel. Jeden z větroňů tohoto typu létá i u nás.

KAI-12 Primorec
IS-3
Antonov A-15
Schempp-Hirth Cirrus
ASW-15
Standard Cirrus
LS-1
SZD-36 Cobra
Slingsby Kestrel 19
Nimbus 2
ASW-19
PIK-20
ASW-20
LAK-12 Lietuva
SZD-48 Jantar Standard
Ventus
Ventus 2
ASW-27
LS-3
LS-6
LS-8
Nimbus 4
DG 202
LAK-17
Discus 2
Mini Nimbus
Janus
Duo Discus
Twin Astir
ASK-21
ASH-25
 
a
A-15 aeroklubu Kralupy v 90. letech
a
Cirrus v Mnichově Hradišti v roce 2009. Tento Cirrus neprošel reprezentačním družstvem ale byl dovezen z Německa.
a
Efektní záběr jednoho z brněnských Standard Cirrusů pořízený v roce 2002 při mistrovství republiky v Jihlavě.
a
Cirrus 75 na mistrovství ČR ve Zbraslavicích v roce 2004
a
Standard Cirrus na poli u Osečné v podještědí; při polních přistáních se plachtař dostane i do romantických míst, tady ale byla nejbližší civilizací Osečná asi 7km daleko.
a
Cobra ve Vysokém Mýtě v roce 2007
a
ASW-15 na mistrovství ČR ve Zbraslavicích v roce 2004
a
Na Poháru Metoděje Vlacha v Mladé Boleslavi v roce 2008
a
Lak-17 na mistrovství ČR 2006 v Moravské Třebové.
a
LAK-19 na závodech ve Vysokém Mýtě v roce 2009.
a
Nimbus 2 v Křižanově v roce 2005
a
Mnichovo Hradiště, 2010
a
Ventus 2cx na mistrovství ČR v Moravské Třebové. Původní verze s původními konci křídel bez wingletů.
a
LAK-12 na mistrovství republiky v Moravské Třebové v roce 2006
a
LS-3 holandských plachtařů v Mladé Boleslavi v roce 2007. V kabině je vidět v Holandsku povinný ochranný rám chránící pilota při vjetí do ohradníků kolem pastvin tvořených dráty napnutými mezi svislými kůly.
a
Ventus c s nástavci na rozpětí 17,6m v Mladé Boleslavi v roce 2008.
a
ASW-19 v Mnichově Hradišti v roce 2009